Autor: Mgr. Simona Kurková
Pohyb je přirozenou tělesnou potřebou člověka a evoluční koncept potvrzuje, že lidstvo je geneticky naprogramováno k pravidelné tělesné zátěži, aby udržovalo optimální metabolické funkce. Je zřejmé, že extrémní nedostatek nebo naopak přemíra zejména jednostranné zátěže a pohybových aktivit významně ovlivňují zdravotní stav nejen pohybového aparátu. Tak jako všechno, sport i terapeutické přístupy podléhají módním vlnám. Sportovní lezení prošlo za několik let tak dramatickým vývojem, že se z volnočasové aktivity nemnoha nadšenců stal rozšířený a dokonce olympijský sport, jehož prvky se dnes využívají i v terapeutických a školních programech. V tomto článku je shrnuto několik poznatků dosavadních studií o zdravotních aspektech lezení, využitelných například i ve fyzioterapeutické praxi.
Koncept „terapeutického lezení“ jako takového lze najít hlavně v německy mluvících zemích, kde lezení na kolmé nebo lehce sklopené umělé stěně pod vedením fyzioterapeuta bývá zařazeno do systematické rehabilitační léčby zejména ortopedických obtíží, které mají dosud i největší evidenci (vadné držení těla, chronické bolesti zad, skolióza, posttraumatické stavy), ale také v terapii některých neurologických onemocnění (roztroušená skleróza, traumata a nádory mozku)1,2.
Lezecký pohyb obsahuje určité dílčí, terapeuticky zajímavé aspekty. Mezi nejzajímavější patří kvadrupedální lokomoce, která je s oblibou využívaná v mnoha již známých terapeutických konceptech, jako je Vojtova metoda nebo Klappovo lezení. Výhodou lezeckého pohybu, který je v horizontále člověku vývojově vrozený, je zapojovaní celých svalových řetězců a aktivace motorických programů. V procesu terapeutického lezení lze pak dle žádaného efektu cvičení ve vertikále využít jak zaujímání statických lezeckých poloh, tak dynamického lezeckého pohybu. Toto vše je možné realizovat na umělé stěně, ideálně pod dohledem terapeuta, který má s lezením osobní zkušenosti.
U běžné populace je lezecký pohyb vhodnou metodou ke stimulaci zapojení často oslabených a špatně fungujících stabilizátorů lopatek (m.trapezius pars inferior a medialis), celkovému navýšení zdatnosti, svalové síly a kondice. Kromě toho je lezecký pohyb iniciován pohledem vzhůru, což vede k napřímení hrudní páteře a zaujetí aktivní pozice, kterou můžeme považovat za kompenzační k pozici kancelářské. V mnoha případech však při sportovním lezení dochází k excesivnímu zalomení horní krční páteře a během pohybu na stěně také ke kyfotizaci páteře hrudní, což je potřeba v rámci terapeutického lezení vědomě korigovat.
Poznatky o hodnocení efektu lezeckých cvičení pro konkrétní diagnózy jsou sporadické, konkrétní terapeutické guideliny pro lezení neexistují, využitelnost je však z dosavadní praxe široká a má svá specifika. Pokud má být lezecká stěna využívaná k léčbě, měla by nabízet různé úhly sklonu, protože ve srovnání se svislou stěnou se od náklonu 12° převislosti a dále začíná svalová aktivita významně měnit. Při zvyšujícím se sklonu stěny se sice zvyšuje i aktivace a zapojení břišních svalů, ale mnohem více vykazují činnost zádové svaly. Až při uvolnění jedné ruky k vykonání fázického pohybu dochází k mnohonásobně vyššímu zapojení břišních i zádových svalů než při statické poloze s využitím opory všech čtyř končetin na chytech a stupech, nebo při zvedání dolní končetiny. Při uvolnění levé ruky, dochází k většímu náboru svalů kontralaterálně na pravé horní polovině těla a levé dolní polovině. I když aktivace mm. multifidi není tak významná jako zapojení větších svalů páteře a končetin, lze toto kontralaterální propojení svalových řetězců s výhodou využít u vertebrogenních obtíží nebo jiných ortopedických diagnóz. Pokud se chceme zaměřit na aktivaci břišní muskulatury a stabilizátorů trupu, je nejvhodnější využít rotačních lezeckých pohybů. Celkově lze lezením v terapii bolesti zad ovlivnit neurofyziologický mechanismus zvýšení prahu pro bolest, dosáhnout vyšší izometrickou sílu flexorů i extenzorů páteře, vyšší sílu rotátorů páteře, snížení asymetrie svalů trupu a pozitivní ovlivnění pohyblivosti páteře. Pro terapeutické účely je tedy výhodné spíš zakomponovat co nejvíce lezeckých pohybů využívajících rotaci trupu než zvyšovat náklon stěny3,4.
Toto lze využít například i u skoliotických adolescentů, kde i při nespecifickém lezeckém programu dochází k žádanému zapojení a posílení svalů na konvexní straně křivky páteře5. Pokud by byla stěna postavena tak, aby cíleně nabízela žádané pohyby s dominancí aktivity na straně konvexní, mohlo by být posílení vybraných řetězců ještě markantnější.
V posledních letech se lezení stává volnočasovou aktivitou i starších lidí, jelikož právě první generace sportovních lezců z 80. let 20. století se dostává do seniorského věku. Tato skutečnost otevírá pole pro mnoho dalších výzkumných otázek ohledně stárnutí ovlivňovaného dlouhodobým lezením. Třeba v problematice osteoporózy, sarkopenie nebo psychosociálních souvislostí. U geriatrických pacientů byl dosud prokázaný pozitivní efekt lezeckého cvičení na rovnováhu, chůzi, svalovou sílu a zvládání aktivit běžného života (dle Barthel Index), a to i při pouhých 30-min. intervencích6.
U neurologických diagnóz lze využít nároky lezení zejména na zlepšování schopnosti jedince si motorický program připravit a následně ho realizovat, orientovat se v atypickém prostoru a schopnosti plánovat velmi rozmanité scénáře pohybu ve vertikále. Toto kromě jiného vede ke zlepšení schopnosti vnímání segmentů vlastního těla v neobvyklém prostoru blízko u stěny. Zajímavým je i efekt terapeutického lezení u pacientů s roztroušenou sklerózou, kde tento typ terapie vedl dle studií k snížení subjektivní úrovně vnímané únavy jak ve fyzické, tak v kognitivní oblasti7.
Dalším případem z praxe jsou pozitivní zkušenosti s lezením v psychosociální oblasti u dětí s poruchou pozornosti nebo motoriky, Downovým nebo Aspergerovým syndromem, dokonce i v začlenění nevidomých nebo neslyšících. Nelze opomíjet značnou dávku adrenalinu a nutnost překonávat určitou hranici strachu jako motivační faktor, který dělá z lezení zážitkovou činnost pro lidi všech věkových kategorií.
Závěrem lze říct, že pro terapeutické účely je nejvhodnější takzvaná „naklápěcí stěna“ jejíž sklon i umístění chytů, tím pádem i zacílení v terapii je možné variabilně měnit. Takovéto zařízení je sice součástí téměř každého většího nebo modernějšího lezeckého centra v ČR, ale využívají ji pouze lezci, a to k „terapii“ slabosti těla a prstů. Její využití v kontextu terapie jednotlivých diagnóz u nás prozatím neexistuje, ale vliv západních trendů a narůstající popularita lezení nejen jako sportu, nýbrž i jako pohybu pro všechny, sebou přináší novinky i do světa rehabilitace. Zvyšující se dostupnost a variabilita takovýchto stěn aplikovatelných do terapeutických zařízení může otevřít nové možnosti a pestrost v péči o zdraví.
- Grzybowski C, Wagner H, Donath L. Association between trunk muscle activation and wall inclination during various static climbing positions: Implications for therapeutic climbing. Sportverletzung-Sportschaden 2014;28:75-84.
- Grzybowski C, Eils E. Therapeutisches Klettern – kaum erforscht und dennoch zunehmend eingesetzt. Sport · Sport 2011;25:87-92.
- Heitkamp HC, Frank T, Rapp W. Die Aktivierung der Rückenund Bauchmuskulatur beim Klettern. Dt. Zeitschrift für Sportmedizin 2009;60:173.
- Mally F, Sabo A, Fuss FK. Surface electromyography measurements of stabilizing ventral muscles in therapeutic climbing. 2nd Int Rock Climbing Res Congr2014.
- Heitkamp HC, Weber S, Rapp W, Grau S, Horstmann T. Auswirkungen eines Klettertrainings auf den konvexen Teil der Rückenmuskulatur bei jugendlichen Skoliotikern. Deutsche Zeitung für Sportmedizin 2007;58:244.
- Fleissner H, Sternat D, Seiwald S, Kapp G, Kauder B, Rauter R, Kleindienst R, Hörmann J. Therapeutisches Klettern verbessert Selbständigkeit, Mobilität und Gleichgewicht bei geriatrischen Patienten. European Journal of Geriatrics2010;12:12-16.
- Velikonja O, Čurić K, Ožura A, Jazbec SŠ. Influence of sports climbing and yoga on spasticity, cognitive function, mood and fatigue in patients with multiple sclerosis. Clin Neurol Neurosurg 2010;112:597-601.