Bolestivá menstruace: přehled nefarmakologické léčby a strukturálních změn

Prosinec 10, 2025

 Autor: PhDr. et Bc. Michaela Hroncová

Primární dysmenorea je jednou z nejčastějších příčin menstruační bolesti u žen reprodukčního věku. Projevuje se křečovitými bolestmi podbřišku, často doprovázenými únavou, nevolností, změnami nálady či sníženou výkonností. Ačkoli se většinou řeší farmakologicky, roste zájem o nefarmakologické postupy, které mohou přinést dlouhodobé zlepšení bez vedlejších účinků [1]. Kromě hormonálních mechanismů totiž významně přispívají také strukturální změny reprodukčního systému – adenomyóza, endometrióza, myomy, vrozené anomálie dělohy, jizvy po císařském řezu či pánevní srůsty [2,3].

Současný výzkum zároveň ukazuje, že fyzioterapie, manuální techniky, elektroterapie, kinesiotaping a přírodní doplňky mohou u mnoha žen bolest účinně zmírnit a zlepšit kvalitu života. Tento text stručně shrnuje nejnovější poznatky o nefarmakologických intervencích i o strukturálních příčinách dysmenorey.

 

Fyzioterapeutické intervence a jejich účinek na dysmenoreu

Pohybová terapie a aerobní cvičení

Pravidelná fyzická aktivita významně přispívá k prevenci i léčbě menstruačních bolestí. Randomizovaná kontrolovaná studie (2024) potvrdila, že kombinace silového tréninku, strečinku a chůze 3× týdně po dobu 8 týdnů vede k významnému snížení bolesti, nadýmání i psychických symptomů, jako je únava či podrážděnost [4].

Meta-analýza zahrnující více než 20 studií označuje za nejúčinnější fyzioterapeutické metody aerobní cvičení a TENS, které prokazatelně redukují bolest a zlepšují kvalitu života [5].

Elektroterapie a neuromodulace

TENS i stimulace tibiálního nervu (TTNS) se využívají jako doplňkové metody při dysmenoree. Randomizovaná studie (2023) ukázala, že TTNS může příznivě ovlivnit autonomní regulaci pánevní oblasti a snížit intenzitu křečí [6].

Kombinace cvičení a kinesiotapingu se ukázala jako efektivnější než samotná elektroterapie, což zdůrazňuje význam multimodálního přístupu [7].

Manuální techniky a myofasciální uvolnění

Myofasciální práce je stále častější součástí fyzioterapie pánevního dna. Studie (2025) prokázala, že čtyřtýdenní protokol myofasciálního uvolňování snižuje bolest a zlepšuje průtok v děložní artérii [8].

Výzkum Effectiveness of Structured Myofascial Release in the Treatment of Primary Dysmenorrhea (2025) uvádí výrazný pokles VAS skóre po čtyřech terapeutických sezeních [9].

Studie Effects of Myofascial Release Versus Pelvic Floor Muscle Exercises (2023) ukázala, že manuální techniky přinášejí rychlejší úlevu než samotná cvičení pánevního dna [10].

Kinesiotaping

Aplikace tejpu na dolní část břicha může snížit menstruační bolest již po dvou cyklech [11]. Má potenciál působit reflexně na kožní a svalové receptory, zlepšovat mikrocirkulaci a redukovat svalové napětí.

Viscerální terapie a manuální techniky per vaginam

Viscerální terapie obnovuje pohyblivost orgánů a jejich vazivových spojení. Aktuální studie ukazují, že viscerální manipulace i neuromuskulární manuální terapie per vaginam mohou významně snížit bolest a zlepšit kvalitu života [12,13].

 

Vliv jizev, srůstů a pánevních adhézí

Jizvy po císařském řezu mohou vytvářet strukturální defekty (niche), které zhoršují mobilitu tkání a prokrvení a jsou spojeny s vyšším výskytem dysmenorey [14,15,16].

Retrospektivní analýzy potvrzují, že intenzita pánevních adhézí koreluje se závažností dysmenorey – srůsty totiž omezují pohyblivost orgánů a narušují cirkulaci [17].

 

Strukturální gynekologické změny a jejich role

Adenomyóza

Průnik endometriálních žláz a stromatu do myometria vyvolává hypertrofii, remodelaci svaloviny, chronický zánět a zvýšené prokrvení – to se promítá do cyklické bolesti. Typickým markerem je ztluštění junctional zone a cystické léze [18,19].

Endometrióza

Ektopické endometriální tkáně reagují cyklicky, vyvolávají zánět, srůsty, neurogenní přestavbu a tím výraznou bolestivost [20,21].

Myomy (leiomyomy)

Intramurální a submukózní myomy deformují děložní svalovinu, narušují kontraktilitu a prokrvení, zvyšují ischemické procesy a podporují zánětlivou reakci [22,23].

Kombinace myomů a endometriózy ještě více zvyšuje riziko dysmenorey [24].

Vrozené anomálie dělohy

Septovaná, bicornuate nebo unicornuate děloha mohou zhoršovat odtok menstruační krve, zvyšovat nitroděložní tlak a tím bolest [25].

Junctional zone (JZ)

Ztluštělá či nepravidelná JZ mění peristaltiku dělohy a způsobuje mikrotraumata. Je významným zobrazovacím markerem dysmenorey na MRI [19,25].

 

Komplexní patofyziologie

Intenzita bolesti závisí na kombinaci:

  • strukturálních změn,
  • hormonálních vlivů,
  • zánětlivých drah,
  • genové exprese,
  • neuroangiogeneze,
  • individuální nocicepční citlivosti [18,26].

 

Doplňky a vitamíny

Výzkumy podporují použití následujících doplňků:

  • Hořčík 300–400 mg denně, zejména od ovulace po konec menstruace [27]
  • Omega-3 1000–2000 mg denně po dobu 2–3 měsíců [28–32]
  • Vitamín D 2000–4000 IU denně a vitamín E 200–400 IU denně – účinek se objevuje po 6–8 týdnech [33]
  • Vitamín B1 (thiamin) 100 mg denně po dobu 3 měsíců [34]
  • Zinek 25–40 mg denně, cyklicky nebo kontinuálně 2 měsíce [35,36]
  • Zázvor 750–2000 mg denně, ideálně začít 1–2 dny před menstruací a pokračovat první 3 dny krvácení [37–40]

 

Závěr

Fyzioterapie, manuální techniky, elektroterapie, kinesiotaping i přírodní doplňky představují efektivní, bezpečné a komplexní možnosti, jak zmírnit menstruační bolesti. Nejlepších výsledků se dosahuje kombinací více metod.

Pečlivé hodnocení strukturálních změn, jizev a pánevních adhézí je klíčové pro individuální terapeutický plán.

Disclaimer
Tento text slouží pouze k informačním účelům a nenahrazuje lékařské vyšetření ani individuální terapeutické doporučení. Popsané postupy a poznatky vycházejí z dostupné odborné literatury, jejich účinek se však může lišit podle zdravotního stavu každé ženy. Při přetrvávajících obtížích, silné bolesti nebo podezření na strukturální gynekologické změny vždy vyhledejte lékaře nebo kvalifikovaného specialistu.

 

PhDr. et Bc. Michaela Hroncová

Som fyzioterapeutka srdcom aj dušou a špecializujem sa na urogyn ekologickú fyzioterapiu. Svoju prácu vnímam ako životné poslanie – venujem sa jej s maximálnou starostlivosťou, empatiou a odhodlaním pomáhať ľuďom cítiť sa lepšie vo vlastnom tele. Fyzioterapia ma definuje nielen profesijne, ale aj osobne. Milujem zdravý životný štýl, pohyb a šport, ktoré sú prirodzenou súčasťou môjho každodenného života. Neustále sa vzdelávam, sledujem nové odborné trendy a posúvam svoje znalosti vpred, aby som svojim klientkám a klientom prinášala tú najkvalitnejšiu starostlivosť. Aj vo svojom voľnom čase – hoci ho nie je veľa – sa venujem ďalšiemu štúdiu a profesionálnemu rozvoju, pretože verím, že rast odborníka nikdy nekončí.

Pracoviště: Rehab Care Košice

Doporučujeme podcastový rozhovor s autorkou zde. 

 

 

Referenční seznam:

  1. Primárna dysmenorea a nefarmakologické prístupy. 2025.

  2. Tulandi T, et al. Mechanisms and Pathogenesis of Adenomyosis. Springer; 2022.

  3. Guo S-W. The Pathogenesis of Adenomyosis vis-à-vis Endometriosis. J Clin Med. 2020.

  4. The Effect of Exercise on Menstrual Symptoms: A Randomized Controlled Trial. 2024.

  5. Efficacy of Physiotherapy Treatment in Primary Dysmenorrhea: A Systematic Review and Meta-Analysis. Int J Environ Res Public Health. 2021.

  6. Transcutaneous Tibial Nerve Stimulation for Primary Dysmenorrhea. Healthcare. 2023.

  7. Comparative Effects of Exercises Combined With Kinesio Taping and Electrotherapy in Women with Primary Dysmenorrhea. 2024.

  8. Effect of Myofascial Release on Pain and Uterine Artery Hemodynamic Indices in Women with Primary Dysmenorrhea. 2025.

  9. Effectiveness of Structured Myofascial Release in the Treatment of Primary Dysmenorrhea. 2025.

  10. Effects of Myofascial Release Versus Pelvic Floor Muscle Exercises in Women with Primary Dysmenorrhea. Pakistan BioMed J. 2023.

  11. Effectiveness of Kinesiotaping for the Treatment of Menstrual Pain. PhysioQuart. 2022.

  12. Effects of Visceral Manipulation in the Treatment of Pain in Women with Primary Dysmenorrhea. Res Soc Dev. 2022.

  13. Somato-Visceral Effects in the Treatment of Dysmenorrhea: Neuromuscular Manual Therapy and Standard Pharmacological Treatment. J Bodyw Mov Ther. 2017.

  14. Association between Deficient Cesarean Delivery Scar and Cesarean Scar Syndrome. 2020.

  15. Cesarean Scar Defect: Correlation between Cesarean Section Number, Defect Size, Clinical Symptoms and Uterine Position. 2009.

  16. Clinical Diagnosis and Therapy of Uterine Scar Defects after Cesarean Section. 2014.

  17. Correlation between Pelvic Adhesions and Pain Symptoms of Endometriosis. 2009.

  18. Selntigia A, et al. Adenomyosis: Diagnosis, Treatment, and Fertility. J Clin Med. 2024.

  19. Molecular biology of adenomyosis and endometriosis. 2024.

  20. Fibrosis in Endometriosis – Systematic Review. Hum Reprod Update. 2024.

  21. Racková J. Endometrióza – stále záhadné onemocnění. 2021.

  22. Alali OM, Churnosov MI. Etiopathogenesis of uterine leiomyomas. Gynecology. 2023.

  23. Müllerian anomalies and pain. BMC Women’s Health. 2024.

  24. Co-occurrence of endometriosis and fibroids. 2024.

  25. Selntigia A, et al. Junctional zone and dysmenorrhea markers. 2024.

  26. Molecular pathways and nociceptive sensitivity in dysmenorrhea. 2024.

  27. Harel Z. Therapeutic effects of magnesium in dysmenorrhea. J Reprod Med. 1996.

  28. Haghdoost F, et al. Omega-3 polyunsaturated fatty acids and primary dysmenorrhea: Systematic review and meta-analysis. 2022.

  29. Rahman H, et al. Effect of omega-3 fatty acids on primary dysmenorrhea. 2012.

  30. Fish oil supplementation and dysmenorrhea. WHO EMRO; 2010.

  31. Kim H, et al. Omega-3 supplementation combined with exercise for dysmenorrhea relief. 2024.

  32. Kim H, et al. Long-term omega-3 effects on dysmenorrhea. 2024.

  33. Khalaji A, et al. Effect of vitamin D and E supplementation on pain relief in primary dysmenorrhea. BMC Women’s Health. 2025.

  34. Gokhale L. Curative treatment of primary dysmenorrhea with thiamine. 1996.

  35. Jafari A, et al. Efficacy of zinc supplementation for primary dysmenorrhea: Randomized controlled trial. 2023.

  36. Mousavi S, et al. Zinc supplementation in dysmenorrhea: Systematic review and meta-analysis. 2024.

  37. Ozgoli G, et al. Ginger vs mefenamic acid for dysmenorrhea. 2014.

  38. Jenabi E, et al. Ginger vs placebo in primary dysmenorrhea. 2012.

  39. Daily J, et al. Meta-analysis: Ginger for dysmenorrhea relief. 2015.

  40. Palatty P, et al. Ginger in treatment of primary dysmenorrhea: Systematic review. 2021.