Autor: Bc. Blanka Procházková
Únava a špatný fyzický stav jsou charakteristickými znaky pacientů po prodělání akutní infekce SARS ‐ CoV 2, pacientů hospitalizovaných pro covid-19, ale také těch, kteří se po mnoha měsících léčby z akutního onemocnění zotavili. Ztráta svalů, komplexní metabolické změny a kachexie způsobená podvýživou prohlubují jak akutník klinické problémy, tak dlouhodobější poškození zdraví pacientů postižených chronickým onemocněním covid-19 („post-covid syndrom“).
Úbytek hmotnosti (svalové hmoty i tuku) při covid-19 je způsoben mnoha různými faktory:
Bylo zjištěno, že úbytek hmotnosti u pacientů s covid-19 pozitivně koreluje s vyššími hladinami CRP, sníženou funkcí ledvin a delším trváním onemocnění. Léčba pacientů s covid-19 by se tedy měla zaměřit na nutriční podporu a rehabilitační cvičení, je-li to možné. Specifické antikachektické terapie pro covid-19 se stanovenými postupy doposud nebyly v ČR představeny. Doporučeno je vycházet ze současných guidelines Evropské společnosti pro výživu a metabolismus pro pacienty s covid-19 jak v intenzivní, tak v následné péči. Jedná se především o pravidelné vyhodnocování nutričního stavu s navazujícími konkrétními opatřeními – zejména včasné využívání enterální a parenterální výživy, využívání perorálních nutričních doplňků (sippingu) jak v nemocniční, tak v domácí péči. V současné situaci, kdy přetíženost lůžkových zdravotnických zařízení neumožňuje mnohdy splňovat veškeré standardy zdravotní péče, je vhodné opakovaně připomínat a zdůrazňovat, že správně nastavená nutriční péče prokazatelně zvyšuje efektivitu a zkracuje dobu léčby, čímž je vynaložené úsilí velmi účinně kompenzováno. U pacientů s dlouhodobě přetrvávajícími potížemi (postcovid) by měl být nutričním terapeutem vyhodnocen jídelníček a stav výživy pro vyloučení závažných deficitů makro i mikronutrientů, jakožto jedné z možných příčin obtíží.
V případech, kdy z jakéhokoliv důvodu není konzultace s nutričním terapeutem možná, a pacient s následky proteinenergetické malnutrice (zejména sarkopenie a úbytek tukové tkáně) je léčen a rehabilitován v domácím prostředí, musí být nutriční péče správně naplánována. Nejčastější chybou je vnímání výrazného váhového úbytku u (vstupně) obézních pacientů jako absolutní pozitivum. V domácím prostředí je mnohdy nárůst hmotnosti považován nemocným za nežádoucí a pacienti se snaží udržet si sníženou hmotnost i za cenu pomalejší regenerace.
Zejména po těžkém průběhu onemocnění, kdy docházelo v akutní fázi k neodvratnému katabolismu (organismus spotřebovával vlastní tkáně), může pokračovat až několik týdnů změna metabolismu, který je zpomalený a anabolické procesy potřebné pro obnovu tkání neprobíhají vůbec nebo ne příliš efektivně. Paradoxně tak dochází k situaci, kdy pacient zůstává obézní, ale trpí různě těžkým stavem podvýživy (typické zejména u starších pacientů, kde tento stav může být při zanedbané nutriční a rehabilitační péči i doživotní).
Způsoby, jak metabolismus zrychlit:
Opakovaným dodáváním a spotřebováváním energetických zdrojů je metabolismus významně aktivován. U citlivějších (zejména mladších) pacientů tak vede mnohdy navýšení energetického příjmu s alespoň minimálním navýšením energetického výdeje k takové aktivaci metabolismu, že hmotnost nejen že nestoupá, ale často i klesá. Tělesné složení se mění v nejlepších případech ve prospěch aktivní tělesné hmoty a neprospěch tuku.
Pacient s nadváhou nebo obezitou s postcovid syndromem, který v akutní fázi onemocnění redukoval více než 5 % své původní hmotnosti a zachovává snížený energetický příjem ve snaze nepřibrat zpět redukované kilogramy, tak protahuje nebo i prohlubuje zpomalení svého metabolismu, což významně ovlivní efektivitu a rychlost rekonvalescence. Zpomalený metabolismus je bohužel rizikem pro další nárůst hmotnosti tukové tkáně v dlouhodobějším horizontu.
Pro dosažení realimentačního charakteru stravy při postcovid syndromu musí být splněno následující:
Bc. Blanka Procházková – nutriční terapeutka
Vystudovala obor Diplomovaná dietní sestra a specializační studium na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, obor Výchova ke zdraví. Vyučovala odborné předměty na zdravotnických školách v Praze a v Plzni, starala se o výživu pacientů na klinice neurologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V současné době provozuje vlastní nutriční ambulanci v Unhošti, kde se věnuje zejména léčebné výživě a výživě při sportu. www.lecebnavyziva.cz
Další zdroje:
https://www.nature.com/articles/s41430-020-0664-x
https://www.mdpi.com/1660-4601/18/3/904/htm
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2405457720304010
https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s12603-020-1400-x.pdf