Hluboký hýžďový syndrom

Autor: Mgr. Stanislav Machač, Ph.D.

Hluboký hýžďový syndrom (HHS) je stav, se kterým se jako s vyslovenu diagnózou setkáváme velmi zřídka. Jde přitom o častý původ bolesti v oblasti hýždí, kyčle a zadního stehna. Bývá spojený s bolestí dolní části zad a diskomfortem při delším sezení.  Ačkoliv prvotní příčiny mohou být rozmanité, společným mechanismem je útlak sedacího nervu (n. ischiadicus) v jeho průběhu hýžďovou krajinou. Tento útlak, příp. omezení přirozené pohyblivosti nervu, nezřídka způsobuje bolesti vyzařující na zadní stranu dolní končetiny. Tato bolest nápadně připomíná obtíže vyvolané útlakem míšního nervového kořenu S1 v oblasti páteře (pozn.: S1 je v tomto případě označení úrovně prvního sakrálního, neboli křížového segmentu). Podobnost obtíží způsobuje záměnu HHS za diagnózu tzv. kořenového syndromu S1, který se typicky projevuje právě vyzařováním bolesti na zadní stranu stehna. Diagnosticky je třeba tyto dvě entity odlišit, jelikož pro léčbu obou je třeba cíleně volit jinou terapii. Výhodou spatřujeme v tom, že základní diferenciální diagnostiku můžeme provést klinicky a není vždy nutné přistupovat k pokročilým zobrazovacím metodám typu magnetické rezonance.

Ačkoliv bylo zdokumentováno mnoho příčin způsobujících HHS, nejsou tyto stavy mezi odbornou veřejností příliš známé. Patrně nejpopulárnějším podtypem HHS je syndrom musculus piriformis, tedy syndrom hruškovitého svalu, kdy je jím či přímo v jeho průběhu sedací nerv utlačen. Útlak může být způsoben zvětšením svalu, snížením přirozené pohyblivosti nervu v této oblasti či nestandardním anatomickým uspořádáním regionu. Zásadní je, že původ většiny obtíží pramenící z oblasti m. piriformis dokážeme dosti spolehlivě odhalit při vyšetření pacienta klinickými testy přímo v ordinaci.

Za normálních okolností se napětí a pohyb sedacího nervu dynamicky přizpůsobuje pohybu pánve, dolních končetin i všech etáží páteře. Zdravý sedací nerv procházející normálními tkáněmi se průběžně napíná, smršťuje a celý i se svým obalem prokluzuje vůči svému okolí. Hýbe se nejen ve své dlouhé ose, nýbrž i ze strany na stranu. A to až o několik cm. Díky endoskopickým vyšetřením víme, že tyto mechanické funkce n. ischiadicus bývají omezeny vazivovými pruhy, které se v oblasti hýždí vyskytují, ačkoliv s nimi běžná znalost anatomie většinou nepočítá. Tyto pruhy existují u různých lidí v mnoha variantách, mohou se vyskytovat nad nervem, mohou nerv podbíhat nebo se přímo upínat na nervový obal. Mohou být součástí hruškovitého svalu, dalších svalů v oblasti nebo se vyskytovat zcela samostatně. Spolu s  klasickým syndromem m. piriformis tak představují častou a významnou příčinu HHS. Vzácněji se pak vyskytují afekce způsobené dalšími svaly jako je m. quadratus femoris nebo komplexu m. gemellus-obturator internus. I zde může být podkladem starší zranění svalu nebo jeho chronické přetížení. Ačkoliv u těchto svalů je přesná diagnostika náročnější, terapie obecně cílená na zevní rotátory kyčle bývá úspěšná.

Po opuštění hýžďové krajiny prochází sedací nerv do stehna. Zde může být drážněn přetíženým úponem hamstringů, avulzními zlomeninami, kalcifikacemi nebo akutním i chronickým namožením s traumatizací svalu. V této krajině se nerv nachází více povrchově a pro diagnostiku obtíží s výhodou využíváme diagnostický ultrazvuk

V celém průběhu nervu mohou z různých důvodů nastat zánětlivé změny, které vedou k adhezím, tj. přílišnému přilnutí nervu k okolním svalům a šlachám. I v těchto případech  je v rámci terapie vhodné provést hluboké fasciální a neurodynamické techniky.

Funkce sedacího nervu tedy může být poškozena v celém jeho průběhu. Základem je diagnosticky odlišit HHS od  afekce míšního nervového kořene v oblasti páteře. Většinou k tomu velmi pomůže anamnéza, znalost cílených klinických vyšetření, případně zobrazovací metody. V komplikovaných případech je vhodné provést magnetickou rezonanci hýžďové krajiny hodnocenou zkušeným radiologem. Oblast stehna je možno vyhodnotit ultrazvukem.

 

Pro více informací o hlubokém hýžďovém syndromu doporučujeme tyto práce:

Hernando, M.F., et al., Deep gluteal syndrome: anatomy, imaging, and management of sciatic nerve entrapments in the subgluteal space. Skeletal Radiol, 2015. 44(7): p. 919-34.

Martin, H.D., M. Reddy, and J. Gomez-Hoyos, Deep gluteal syndrome. J Hip Preserv Surg, 2015. 2(2): p. 99-107.

 

 

 

Leave a Reply